Zúčastnil jsem se křesťanských duchovních cvičení (exercicií) s páterem J. K. Billem, dnes již zesnulým vincentinským knězem z města Vaikon ze státu Kerala z jižní Indie. Páter Bill jezdil se svými přednáškami po celém světě. V průběhu duchovně léčebného týdne měli posluchači možnost si dohodnout soukromou konzultaci s p. Billem.Tuto možnost jsem tehdy využil i já. Po hovoru s páterem o tom, jakým způsobem léčím, mě p.Bill oslovil, jestli bych nechtěl jezdit světem s ním.

Tento kněz přednášel každý týden v jiné zemi, kromě jednoho týdne v roce. Sdělil mi, že by o mne měl zájem. Krátce jsem mu vysvětlil, že zde mám závazky, které musím plnit a proto nemohu říci ano. Celou záležitost velice rychle pochopil. Seděli jsme od sebe na vzdálenost půl metru naproti sobě. Dále se v určitém čase zeptal, jestli mi lidé za službu pro ně platí. Odpověděl jsem, že je to v Čechách a vůbec všeobecně složitý problém, že na celou záležitost působí mnoho vlivů. A on mi na to odpověděl velice moudře: "Radku, ať ti lidé za službu pro ně platí tolik, aby je to samotné bolelo. Budou si tvé práce více vážit. Jsou nemocní, kteří platit nesmí a těm se musí jasně sdělit, že platit nebudou, protože léčit se musí a pak jsou nemocní, kteří platit musí, protože mají z čeho. Já to dělám stejně."

Moje finanční podmínky se touto moudrou radou řídí. Prostě někteří pacienti to u mne mají finančně těžší a jiní lehčí a je vše v pořádku. Každý je spokojený. P. Bill dále promluvil, že někteří prostě musí platit více a usmál se, jak to uměl jen on sám a ti, kdo ho znali, vědí, o čem píši.

Ceny se odvíjejí od závažnosti problému a délky samotné terapie.